Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRána osudu
13. 01. 2011
0
0
407
Autor
perinkaml
Ta neurvalá bolest
jež zrodila se ve mně
působila dříve
tak něžně, tak jemně
Jak nabroušené ostří
se projevuje nyní
z obyčejné hlouposti
mě však ostatní viní
Možná se nic neděje
je to jen v mé hlavě
nesmím ztrácet naději
nevzdávat se hlavně
Bolest krutá
však mění i mou duši
někdy mám chuť
vzít si na ní kuši
Rozdrtit tu bolest
tak jak ona drtí mě
nejradši bych jí zničila
a byly bychom na tom podobně
Nenávidím své city
a nenávidím své tělo
tu zlost ve mně by zničilo
snad jen pořádné dělo
Kdyby měl člověk naději
měl by i sílu bojovat
co si má počít bez pomoci
když ostatní ho umí jen litovat
A že má neschopnost potrvá věky
bylo od nich milé mi tohle říct
že mohou jen zmírnit bolest
jen zmírnit a nic víc
Že jednoho dne se vzbudím
a hýbat se možná nebudu
mám být k ostatním milá
přitom tohle je rána osudu
Díky té palčivosti
já nemám ráda nikoho a nic
chcete-li mě jen litovat
no tak to tě pic...