Písmák
I. Myslíš, doufáš, věříš
A člověk tě zklame…
Jeden by řekl, že srdce bolí,
Protože se snadno láme…
II. Když máš srdce z kamene,
Chladný jsi jak skála,
Nikdo nezradí tě, nepotěší,
Takže žádná sláva…
III. Mysl je nedbalou součástí
Tebe samého…
Provází pocity, emoce,
Něco tak zvaného…
IV. Chvíle je dlouhá tak,
Jak ji chceš mít dlouhou…
Skrývá se, přetvařuje,
Tvořena touhou…
V. Naváže tvůj pocit,
Na moje zalíbení…
Zjistíš, že lepší harmonie
Na světě není…
VI. Cítíš se zrazován
A přesto milován…
Vidíš mou duši jako obraz,
Jenž je právě malován…
VII. Ztrácíš se v mých očích,
Jako jehla v kupce sena…
V tomto světě nenajde se
Jednoznačná měna…
VII. Každý soudí
Podle svého mínění…
To se v tomhle různorodém světě
Asi nikdy nezmění…