Muž s maskou

Muž s maskou

Pak jsem tam stál, a stál jsem jinde,

a stál jsem na mnoha místech,

na některých jsem seděl, nebo ležel…

podpíral jsem si dlaní hlavu, v puse

něčí malíček, (dlouhý 11 cm o průměru 0,5 cm),

pak mé nohy začaly chodit, třebaže jsem ležel

a já, - jsem několik let nevstal,

jen jsem stříhal,

poslové mi nosili zprávy, kam je třeba jít,

kde je to nebezpečné…

a já tam chodil.

nebo nechodil, podle toho,

tedy vlastně stříhal nebo nestříhal,

když jsem se uzdravil pozoroval jsem

nahé mladé dívky z vršku borovice,

(v dutině stromu jsem měl ukrytý džus)

nikdy jsem nechápal Povinnou rekreaci,

a dívky mi byly proto cizí, vzdálené

, když zalézaly do kouzelníkova stanu, jako

když pukají bubliny a najednou jako by

Nikdy Nebyly…

jen já na borovici.

a z otvorů v Teepee začaly stoupat

provazce bublin,

stál jsem na zemi a chtěl být housenka,

chtěl jsem být figurka, kterou někdo přemístí,

listonoš, který doručuje dopisy tomu

komu chce, srnou, která je dřevěná,

párem nepodařených očí,

instruktorem liftboyů

strašidlem z vaty

chtěl jsem naklepat Místo k životu jako řízek,

paličkou se zuby,

chtěl jsem být někde jinde, pozorovat a

snad i plakat…

ze všech vymyšlených hrdinů jsem

nejvíc záviděl Ruce ze seriálu (a filmu)

Adamsnova rodina, zatímco, jako

postavička z Pikvikovců, jsem se valil

strání dolů a mé břicho čvachtalo jsem

chtěl být naběračkou v Ženské sauně,

botanikem,

chtěl jsem být mužem čůrajícím rum,

být prstem červánku, ukazovat na místo, kde

máš kopat.