Tajemství lesů

Tajemství lesů

V mládí jsem často chtěl, tajemství lesů znát,

Abych mu rozuměl a mohl rozpoznat

Nepsané zákony, v nichž jsem se narodil,

Tu vzácnou jednotu, pro kterou rád bych žil.

Léta jsem probádal, na nic však nepřišel,

Přesto mě Duch lesa, nevím proč, vyslyšel,

Pot stékal po tváři, po zádech šel mi mráz,

Zjevil se, promluvil, nevyšel žádný hlas.

Pohledem nabídl, nápoj co v číši byl,

Já ji hned bez ptaní, až do dna vyprázdnil.

Náhle jsem pochopil, víc už jej neztratím.

V úžasu zůstávám, tajemství věků znám,

Bloudím a zvažuji, jak se s tím vyrovnám,

Ve strachu, že ten dar dočista zatratím.