Zmizíš

Životem projít s tváří nevinnou

neumí ani jeden z nás

sám na cestě poslední hodinou

ve tváří cítíš drzý mráz.

Pod tvýma nohama noc začíná

Zničil si den a teď mlčíš

sám zlej svět zkaženej tě proklíná

srdce pláčem nevyléčíš.

Na co sbírat ze země ostrý střepy?

ty roky ztracený neslepíš

po štěstí zbyly jen krvavé stopy

bez křídel k oblakům nevzletíš.

Utéct starostím, vině a chladu

co víc si teď můžeme přát?

Schovat se za zdi vlastního hradu

a slzy nechat větrem svát.

Slunce zhasne pro svou pýchu

stačíš se ještě rozhlédnout

spatříš sám sebe v zrcadle hříchu

naposled se smíš nadechnout.

Na co sbírat ze země ostrý střepy?

Ty roky ztracený neslepíš.

Po štěstí zbyly jen krvavé stopy

Bez křídel k oblakům nevzletíš...