Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Co mi řekl "Zaxarxařous"

05. 12. 2001
3
0
799
Autor
Janinka

Co mi řekl "Zaxarxařous"

 

Slepičí dech schovaný ve křoví

kvoká poslední sonátu dnům.

Dnům ve dnech, hodinám v hodině

s přadenem zjikrovatělých jiter.

 

Slovy zmatená hlasivka

zbloudí k nitru duše,

pozře její zčernalý kousek

a roztrušuje, že se znovu našla.

 

Nachově načpělá ústa sonetu

brumlají bublinky etud či čehosi

a praskají,

jak dešťové kapky v loužích.

 

Míjející zrezivělý, zašlý, kovový štír

zavadí ocáskem - klepítkem o palec.

Chtíc i nechtíc vklouzne pod kůži

a v  rychlosti koluje jed v žilách.

 

Trvalý pokřivený úsměv "Zaxarxařouse"

opětovně vracím se vším zpět

do opadaného listí a seschlé trávy,

tam za to křoví se slepičím dechem. 


Lyryk
06. 12. 2001
Dát tip
to já si klidně vylámu, když z toho konečně něco vylámu pro lámu :-)))

Print
06. 12. 2001
Dát tip
Bezva!!! *!

AHED
05. 12. 2001
Dát tip
Tuhle pěknou básničku bych opravdu recitovat nechtěl, protože bych si na ní asi vylámal jazyk...je to takový krkolam:-))

Pája
05. 12. 2001
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru