O stromu a lásce

Přišel jsem na svět 

s divokou milenkou

s láskou

přišel jsem drobný

jako slza slova

ale v síle

každý rok začínat znova.

Láska mě stvořila

láska mě vzala do srdce

láska mě ohni naučila

a já hřál tak sladce.

Tančím si větrem

jak mistr baletní

když táhne krajem

tančete se mnou

tancem zrajem

tak získáme

křídla ptačí, výletní.

Jenže vy civíte

do svých beden

a tak si budu

tančit s láskou sám

a protančíme celou zemí

a vy marně budete volat

lásko, kde jsi

lásko svěříš se mi

a co lásku zajímá nejvíce

být v kole

tančit jako vítr

a prošlapat všechny střevíce

se mnou

se svým stromem

který

jí malé, prolhané

stále věřit chce.