Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČo po nás ostane
02. 05. 2011
7
9
1025
Autor
vycuc
Len som tak stál a pozoroval
matku čo si pritláčala dieťa na prsník
v snahe ho zachrániť
o lavičku ďalej sa párik mladých
dožadovali pozornosti
a starci pri pohľade na nich
slintali do trávy
boli tam dvaja
čo stavali z piesku hrady
azda pokus o únik z reality
Chodník sa zvlnil
pod kopytami ťažných koní
ktorí zabudli
že kedysi boli voľní
Čas tu zastal
len
stromy tvrdohlavo rástli
mysliac na človeka
čo im vdýchol život
a uložil sa pod korene
vždyzelených smrekov
9 názorů
A.Storožnicyn
07. 05. 2011
no, vďaka za ohlasy, spojitosť medzi záverom a zvyškom je zreteľná, teda myslím
má to pro mě určitou skrytou sílu.. a souvislost mezi poslední částí a předešlejma vidim.
Fajn. Jsem i ráda, že mi to přišlo na oči, jelikož jsme si zde přečetla jistou báseň, která mi přišla značně krkolomná (a mně osobně se tedy nelíbila) - tak se mi ta tvoje plynulost šikla. :) Takže v tom vidím pozitivum tvé básně.
táto báseň mi pripadá trochu uponáhľane či nedozreto
na úvod enumerácia klišé:
matka-dieťa-prsník
mladý-párik-lavička
uslintaní-starci
čo stavali z piesku hrady
azda pokus o únik z reality
je podľa mňa zbytočné dopovedanie, keďže stavať hrady z piesku = (viac-menej) = únik z reality
Chodník sa zvlnil
pod kopytami ťažných koní
to sa mi páči
záver je OK, ale otázka je, ako súvisí s predošlým textom, a či sa jeho myšlienka nemohla obísť bez zdĺhavého, klišéovitého úvodu