Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Brýle

04. 05. 2011
4
5
330
Autor
Vannessa

Kratší dílko ze života

Kam jsem si je mohla dát?
Tápu neobrýlená, poloslepá, handicapovaná vlastní zapomnětlivostí.
"Mamko, kde jsi je viděla naposledy?" Ptá se starší syn, vášnivý čtenář detektivek.
"Noo," krabatím čelo a usilovně přemýšlím." Naposledy jsem je viděla a vůbec cokoliv viděla v obyváku nebo to byla ložnice? Ne, určitě kuchyň."
Postupně vyjmenuji všechny místnosti bytu a mladší syn protočí oči v sloup.
K honbě za ztracenými dioptriemi se přidává i manžel. Jde na to po mužsku, systematicky. Pročesává metr po metru, dívá se do skříní, pod postel i do ledničky, zná mou roztržitost.
Hledáme a hledáme.
Mladší syn objeví pohřešované autíčko, starší syn loňský časopis, manžel skládací metr a já vlastní nos, dál nevidím.
Hledáme ráno, v poledne i večer. Hledáme den, dva, tři. Po týdnu mžourání a šerosvitu jsem poslána k optikovi. Nasadím zánovní okuláry a svět opět nabyde pevných kontur. A hle, co to leží v pouzdře na poličce? Mé staré dobré brýle. Při mé pověstné a vrozené nepořádnosti nikdo nepočítal s možností, že by mohly být na svém místě.

5 názorů

8hanka
04. 05. 2011
Dát tip
mna musi podchvilou prezvanat syn, aby som podla zvonenia nasla mobil, stratene okuliare ani nevravim, tie na nestastie, nevydavaju ziaden zvuk, len ked na ne sadneme, a to je uz neskoro:)

gabi
04. 05. 2011
Dát tip
:-) to poznám *

renegátka
04. 05. 2011
Dát tip
pěkné, právě jsem dorazila od optika, mé brýle nebyly na poličce a tak jsem si na ně sedla-křup

moje babička takhle jednou přišla o zubní protézu. Hledala jí všude, až si nechala udělat novou. A když příští rok okopávala jahody na stejném místě, našla zuby v záhonu :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru