Déja vu

Sedím na křesle a přemítám
Dávno mi za oknem už nesvítá
Jako v mdlobách posadím se
S dívkou mojí na snové římse
Jen vítr hučí výhružně
Jenom to a víc už ne

Ve snech hledám krásnou paní
Jež zmizela znenadání
Sním si návrat za světla
Navrátit ji do světa
Ruce v sobě spletené
Měli jsme a teď už ne

Mezitím co já si sním
V duší splín, jen jedno vím
Ona krásná Leonora
Dívá se na mne jen shora
A mě pojmout za muže
Nikdy víc už nemůže

Venku jemné kuropění
Dere se do mého snění
Bojím se, že mne vyruší
Z oněch snů, kdy srdce buší
Déšť jen párkrát zaklepe
Na okno a pak už ne

Probouzím se rozespalý
Sny matně zastřeny v dáli
Slunce valí do mé lože
Změť paprsků zlaté brože
Naposled užiji dne
Jenom dnes a víc už ne