Zklamaná naděje

Zklamaná naděje

Byl starý

a jeho kůže dávala vzpomenout

na hornatá místa zeměpisných map.

Byl starý

a jeho záda ohýbala strašná tíha let

- jen doufám, že alespoň dříve chodil vzpříma -

Byl starý

a plamen v jeho očích zdá se zhas.

Snad v někom mladším dřímá...

Jsem mladý

a ač celý život mám před sebou

- jak ostatní mi říkají -

mou častou bývá vidinou

chladný hrob a černá hlína.

Jsem mladý

ale cítím se jak kmet,

jehož staré kosti bolí a mysl slábne, slábne.

Jsem mladý

silou dravou výbojnou

podmanit svět si mám.Však postrádám chuti.

Jsem mladý

a čeká mne asi dlouhá cesta.

Však nejen chuť, i odvaha mi chybí.

Odvaha jít a s tváří rybí

nechat se okolím deformovat.

Bojím se.

Chtěl bych se sebrat a utéct pryč.

Ale kam? Vždyť dokud já

nebo jiní lidé žijí, je to marné, je to marné...