Úvodník od autora baaba

Písmák a Čtenář

„Tak pane Písmák, jak se pořád vede? Zdravíčko slouží?“
„Ale znáte to, pane Čtenář. Jednou je tak a jednou onak. Ono kdyby bylo všechno dokonalý, kdyby tu a tam něco nepíchlo, nebo nezachroupalo, tak bych si připadal docela mrtvej. Takhle alespoň vím, že žiju.“
„A máte recht …každej by měl ocenit, že je na živu, to máte echt recht.“
„Vy jak, pane Čtenář? Vy jste spokojenej?“
„Ále… taky jak, kdy. Já mám v povaze furt hledat. Nejhorší je, že vlastně nevím jestli najdu. Ale to hledání mě baví, a já se bavím tuze rád.“
„Když už jste ten Čtenář, čtete rád?“
„Jestli rád? Toť se ví! Já knížky nečtu, já je přímo žeru.“
„No, je to ale dost drahá pochoutka. Jak jsem slyšel, ještě nám jí podraží. Nějaká daň nebo co.“
„Tohle už jsem pořešil. Na internetu je toho na čtení nepřeberně. Třeba na těch …na literárních webech. Počkejte …víte o tom, že se jmenujete jako jeden z nich?“
„Vážně? To je jako dobře anebo špatně?“
„To je, pane Písmák, hlavně zadarmo. Žádný obligátní SKORO zdarma, ale tam je čtení ÚPLNĚ zdarma. A psaní taky.“
„Jako že tam můžu psát dopisy?“
„Pokud nebudou výhružný, třeba i dopisy. Navíc… s vaším jménem byste tam byl za star.“
„Zase tak stár nejsem. Jestli mě mladej večer pustí k počítači, já se teda kouknu na toho svýho jmenovce.“
„Modrá je dobrá pane Písmák.“
„Prosím?“
„Uvidíte.“