Ta jež leží pouze ve vzpomínkach, aneb má Salome

Ze spomínek vyvstáva její tvář-něžná i záhadná

Ty oči tak hluboké , duše básnikova

páry křídel v cáry potrhaná

Pro tu jedinou noc vrátila bych se spět

do noci plné hvězd v objetí tvém

žít tuto noc věčně.

Tlukot tvého srdce do víru tance mě svádí

spolu s mým které zdivočí

jakmile vůně tvých vlasů mě pohladí

a tvé oči, tak krásne oči

volají mě do tvého světa pohádek

má trnová lásko..

Dva blázni drží se za ruce

na rozcestí času

zarastlé růžemi

Listí padá nám na nahá těla

Elfové z lesa na píštali

spívají nám melancholné písně

A duchové stromů

diví se a šeptají si..

V tvém pohledu, má lásko

navždy jsem stracena

okusila jsem to co mě zatratí

v tomto bodu bez návratu.

Má jediná, prosím zůstaň..

Však vítr odvlál listí

a odvlál i ty spomínky

z té jediné noci

kdy jsme mohly být štastni

Však v srdci navždy nositi tě budu

ty, jenž si můj svět změnila navždy..