Odpoledne

Letní odpoledne,

paprsky slunce jsou ostré,

že vidím jen obrys tvojí hlavy,

a tvé vlasy mě příjemně šimrají 

po tvářích.

Sedíš mi na ramenou 

a já má za krkem celý svět,

vidím tu chvíli, nekonečnou

jako celý vesmír. Vidím jako

film, zpomalený film.

Slyším cvakání staré promítačky,

jenž líně odvíjí pás filmu.

Syté barvy, rozevláté vlasy, smích.

Slyším sentimentální křídlo,

které hraje soundtrack.

Film skončil, ale fantasie

je nekonečný archiv...