Písmák
Někdo, kdo nedokáže spát,
když po nocích tápe,
jen ve slovech a hádankách,
a do problémů se sápe.
Když slza se slzou na tváři se mine,
když úsměv rázem vymizí,
tak uvědomí si že život je jak zmije,
kousne, ale bolest nemizí.
Proč některých se štěstí drží,
a druhých se zas netýká,
proč někdy naděje z nás prostě srší,
a někdy život mezi prsty utíká.
Někdy někdo neumí říct ne,
a na všechno řekne ano,
ale to nejsou přátelé,
těch pravých je málo.
Proč je ten někdo, kdo žije sám,
a marně hledá svou druhou duši,
proč je vlastně do té hry, jménem život zván,
když neví co dělá a nachází, i když to možná tuší.