Zlomene srdce

Bylo destive odpoledne a kapky deste jemne bubnovaly na zamlzena okna. Sam, ponoren ve svych myslenkach sedi na zidli muz. Oci nepritomne sleduji deni venku a srdce touzici po lasce pomalu tluce. Hlavou se mu honi tisice myslenek. Lituje skutku davno minulych a premysli co bude dal.
Kazda vterina je jako hodina a mlady muz stale sedi nepritomne na zidli. Je to jiz dele nez mesic co ztratil lasku. Ale stale mu ze sramu v jeho srdci vyteka krev. Po chvili se pohne. Rukou letmo utre oci ve kterych zari slzy jako male krystalky. Vstane a pusti si pocitac. Jedineho pritele, ktery mu neodmlouva a vzdy s nim ve vsem souhlasi. Pomalu zacne psat. Pise clanek o sobe, protoze veri, ze kdyz se sveri tak bude lepe. Prsty se rychle dotykaji klavesnice a jen tak tak staci zaznamenavat prival myslenek proudicich hlavou.

Je sam a kolem nej je jen velika prazdnota. Tu prazdnotu citi i ve svem srdci. Jak je to vubec mozne citit srdcem. Vzdyt je to jen sval, ktery pumpuje krev. A presto, kdyz nam nekdo ublizi tak nas boli prave u srdce. Byt jediny organ co si to uvedomi je nase hlava.

Najednou se ruce na klavesnici zastavily. Ale myslenky hlavou proudi dal, jako by se nic nedelo. Venku se pomalu snasi tma a ten maly clovicek v kresle se jiz delsi dobu nehyba. Prilozit mu ruku na celo zjistite ze je uplne studene.

Kdyz ho dalsi den jeho spolubydlici nasli, bylo jiz pozde. Doktor, ktery prijel ohledat mrtvolu nerekl na co chlapec umrel. Snad mel zapal plic nebo zloutenku. Ale pro ty co veri v lasku zemrel na tu nejhorsi a nejbolestivejsi nemoc, kterou neztlumi zadne prasky. Zemrel na zlomene srdce. 



V pocitaci bylo napsano:
Pro nekoho je laska trapenim a radeji se ji vyhyba. Pro me je laska celym zivotem. Zjistil jsem ze ji potrebuju davat abych mohl byt stastny. Zjistil jsem ze potrebuju mit nekoho koho muzu obejmout. Nekoho o kom budu vedet ze neji maslo a nesnasi fazole. Ze ma rad plouzaky a ze rad lenosi. Potrebuju nekoho kdo me bude milovat a ja zase jeho.