Alexin Příběh - Amulet Krve / 2.část

Alexa's Story - The Amulet of blood

2.část

„Sevším všudy,já počkám venku“  Alex vyndala z kapsy mobil a vytočila číslo Deione. Čekala do té doby než se ozval záznamník.  „Asi právě nemá čas“. Pomyslela si a zastrčila mobil do kapsy. Vyšla ven k Darnickovi. „Tak jdeme?“ zeptal se Darnick.  Alex přikývla a vyšla směrem ke knihovně. V knihovně si sedli k oddělení bájí a povídek o strašidlech. Alex si opřela batoh o židli vedle sebe a pomalu vyndala úkoly. „Je jich hodně,co?“ „No,nemuselo by jich být na 1 den tolik,chtějí nás snad umučit?“ Alexa rozepla penál a vyndala z něj zelenou propisku. Začala vyplňovat otázky a přitom se snad ani nenadechla. Psala tak rychle,jak to nejvíce bylo možné. „Vůči čemu je Ropucha Krátkonohá odolná,co to je kruci za otázku!“ „Vůči suchu, proto ji někdy, hlavně v křovinách, zastihneme i přes den.“ „Páni,díky!“ Darnick si odpověď zapsal do úkolu. „A víš taky co tvoří strop ústní dutiny u žab?“ „Vím,je to jednoduché strop ústní dutiny tvoří spodina mozkovny.“ „Ještě jednou díky,jsi jako encyklopedie!“ „Alexa Darnicka mírně šťouchla a usmála se.“ Alexa zandala sešit do tašky a vzala ze stolu další ze třích zbývajících sešitů s ůkoly. „Chemii upřímě,nesnáším“ „Tobě aspoň jde,já v ní plavu“ Povzdychl si Darnick. „Ale tenhle úkol je velice jednoduchý,to jsem ráda,bála sem se že u něj strávím 3 hodiny.“ „A co je jednoduchého na tom zjistit látkovou přeměnu?!“ „Je to lehčí než se zdá,zapoj mozek“ Alexa se sklonila k úkolu a začala spisovat odpověď. „Bože,já snad dostanu pětku.“ „Proč bys dostával pětku,podívej: látková přeměna je soubor všech enzymových reakcí při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách a v živých organismech.“ „To tam napiš a zkus si to zapamatovat.“ „Díky,ale asi si to nezapamatuju.“ „Jak ,že to bylo?“ Otázal se Darnick. Alex šoupla sešit k Darnickovi a vzala si další. Zase zapisovala otázky hrozně rychle,když došla ke konci vzala si poslední sešit a pokračovala v psaní. Darnick jí sešit vrátil do tašky,přičemž si všiml zelené knížky,kterou Alex našla dnes ve skřínce. Přejel prsty po okraji obalu,kam jen to šlo a pak se zase vrátil na místo. Když vše dopsali,Alexe zaškrundalo v břiše,podívala se dolů a chytla se za břicho. „Máš hlad?“ Alexa se usmála a přikývla. „A smím tě vzít na nejlepší hot-dogy v týhle ulici?“ „Jasně!“ přikývla Al a zvedla se ze židle.Vyšli z knihovny a procházeli se ulicí. Alexa už ucítila lahodnou vůni hotdogů a usmívala se. Darnick se na ni podíval a řekl: „Bydlíš tady už dlouho a nebo jsi na nové škole i na novém pozemku.“  „Bydlím tady už dlouho,vlastně od doby ,kdy jsem se narodila.“ „Aha..já jsem tu nový celkově.“ Došli ke stánku s hot-dogy. „S hořčicí nebo kečup?“ „Kečup!“ řekli nastejně Al a Darnick. Usměvavý pán jim podal hotové hot-dogy. Darnick podal pánu peníze a řekl Alex ,aby si ty její peníze nechala. „Tohle má být rande?“ zasmála se Al. Darnick se začervenal a nevěděl co říci. „Chceš se jít podívat k útesu?“ „Jo,půjdu ráda je to kousek od mého domu.“ Alex a Darnick se vydali k útesu. Prošli kolem Alexinina domu a ani si ho nevšimly,dalších deset minut cesty si povídali a po deseti minutách došli k útesu. Posadili se na pokraj a poslouchali šplouchat vodu. „Je tady opravdu krásně,chodím sem ,abych se uklidnila.“ Řekla klidně Alexa. „Jo,taky se mi tu líbí.“ Odvětil Darnick. Alexa se začala prohrabávat v tašce přes rameno. Vyndala si žvýkačky a podala jednu Darnickovi. Druhou samozřejmě měla Alexa v puse. „Nechceš jít hledat mušle?“ „Moc ráda“ Oba bešli útes a skončili dole u moře. Alex obcházela kameny a hledala mušle. Našla jednu třpytivou a vzala si ji do ruky. „Mám jednu“ řekla pyšně Alex. Alex se naklonila a uklouzla. Když málem dopadla na zem,Darnick ji zachytil. Položil ji na písek,ale pořád ji držel. Alex byla vyděšená a pozorovala mlčky Darnika. Darnick se k Alex pomalu přibližoval a Alex se drobet zvedla z písku. Jejich rty se střetly.