1000 proč a skoro žádné protože

Můj život se už dlouhou dobu skládá jen ze samých otázek.

Proč mám tolik otázek a žádné odpovědi?

Dokáže mi vůbec někdo odpovědět?

Proč na tebe myslím, když ráno otevřu oči a když je zase večer zavírám?

Proč mi tolik chybí tvůj úsměv a tvé oči?

Proč, když mi napíšeš se mi rozbuší srdce a musím se smát?

Proč, když si mi nechtěl ublížit, mi padali slzy po tváři?

Proč mě nedržíš za ruku, když jsem nešťastná?

Proč nejsi mé svělo, když nevím kam dál jít?

Proč u mě nejsi, když se potřebuju o někoho opřít?

Proč vedle mě neusínáš a ráno se neprobouzíš?

Proč tě stále chci i po tý době?

Proooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooč?????????????

Protože ty si mi změnil život. Dokázal si mi rozzářit celý den svým úsměvem. Vždycky si mě dokázal podržet a já věděla, že za tebou můžu příjít s čímkoli. Chybí mi tvoje náruč, chybí mi ten pocit bezpečí.Chybí mi tvoje vtipy a fórky, kterým jsem se smála. Chybí mi i tvůj pohled, když si žárlil, byl jsi sladkej. Cbymí mi to naše škádlení a rejpání...:) Asi s nikým jsem si nerozuměla tak jako s tebou, byl jsi moje spřízněná duše...a já se do tebe zamilovala....a ani já ti nebyla lhostejná....

Tak proč nám to nevyšlo?