Pravda

Mám právo zabíjet, a právo stát se smrtí,

právem jsem bažící po vlastním umírání,

mám právem tajemství, jež celý život škrtí,

když v světle zatmění se tomu nezabrání.

Jsem právem v bolestech, když rvu si maso z kostí

a smíchem harpyjím se tomu ještě směji,

a právem podivným i podléhají zlosti,

ti téměř nevinní, jež smrt mou si tak přejí.

Jsem právem nařčená, že beru lidem brány,

a právem nechtěná i právem hanobena

a právem hovoří, že otvírám jen rány,

vždyť už mým zrozením Zem byla zneuctěna.

Jsem právem tajena a právem nesvéprávná,

právem se na mě hledí jako na vraha,

když ve svém trýznění, jsem dána od pradávna,

a ze všech nejkrutější bývám nástraha.