pohřben zaživa

tma…
všude kolem tebe
tma…
otevíráš oči
pořád tma…

nevíš, co se děje
nevzpomínáš si
na nic…

/Kde to jsem?/
-mozek začíná pracovat
tohle není sen
…snažíš se narovnat

buch!
hlava ti třeští…
nemůžeš se hýbat
/To není možné!/

kolem tebe
dřevěná prkna
prkna ve tvaru
…rakve…

zděšení, hrůza, zmatek
panika a strach
jen jedna myšlenka
/myšlenka na smrt…/

pohnul ses
jen pár centimetrů
narážíš rukou na strop
znovu a znovu

nevnímáš bolest ran
teče ti krev…
/Necítíš to?/
buch! buch!

křičíš…
nemůžeš popadnout dech
/Pomoc!/
-poslední pokus

dýcháš přerývaně
víš, že ubývá kyslík
víš, že se udusíš…

už se o nic nesnažíš
po tváři ti teče slza
ne – je jich víc
brečíš jak malá holka
/Tohle je tvůj konec?/

uhodíš do stěny
/Ne!/
-nemá to smysl

nechceš tomu uvěřit
/Pohřbený zaživa?/
/Proč? Proč já?/
-nechápeš a nechceš chápat

propadáš zoufalství
vlastně už jsi dávno propadl
čas se vleče…
nemůžeš pořádně dýchat
čekáš, že se něco stane
čekáš… na konec

hlavou ti víří myšlenky
obrázky přeblikávají
okamžiky tvého života…
/-byl tak krátký-/
…se ti míhají před očima

vzpomínáš na to,
co jsi zažil,
koho jsi znal,
koho miloval…

kaješ se za to,
jak ses kdy špatně zachoval
prosíš o odpuštění…

kdybys tak mohl
jen ještě jednou
spatřit její tvář…
pohladit ji po vlasech
promluvit s ní…

nechápeš, jak ses sem dostal
nevíš, jak se to stalo

zavíráš oči
uvolňuješ prsty
zaryté do dřeva
přestáváš vnímat
bolest v prsou

už tu není žádný kyslík
dusíš se…
tvé srdce přestává bušit
propadáš se do snů
umíráš…

poslední tep
poslední vzpomínka
poslední bolest
poslední výdech

___