bez názvu

>>
zoufalství mě dostalo na kolena
a já jen tak klečím a ryju nehty do podlahy
„k čemu byly všechny moje snahy?!“

z očí teče mi krev a já se v ní topím
plíce se plní vzduchem bez kyslíku
trpím – němá bolest ve výkřiku

sama v sobě – nepochopená
bez hnutí, jen nepatrný třes
v pohledu snad smutek, děs

opuštěná, podvedená, ponížená
pořád stejně dokola
hnijící mrtvola

prázdné ruce, co kdysi se Tě směly dotýkat
zas vzpomínky se vrací
znechuceně zvracím

tma a prázdno v černé duši
cáry masa opodál
vychutnáváš jako král

prosím, milost mému srdci
rozervané do všech stran
slyším křik – vřískot vran

/ze sna ztěžka procitám/
>>