leporelo

osud překotně skládá životní leporelo
plné stránek, co nejdou dohromady,
všechny ty zápory a klady,
to, co se stalo tak, jak mělo

příběhy lidí, co vstoupili mlčky a odešli náhle
a taky těch do hloubky vyrytých,
co stránkami putují stále,
v srdci na vždy ukrytých

někdy se chce brečet a potom zas smát
tak, jak to už po staletí chodí
v životě každého z lidí,
co s osudem chce se prát

člověk překotně skládá životní leporelo
plné stránek, co vznikají bez přípravy
s otázkou, co bude za dalšími sklady,
kdy duše opustí jeho tělo..?