Setkání se zajímavým člověkem

Právě jsem dočetl knihu od Dalajlámy XIV. a rozhodl jsem se, že si chvíli zamedituji. Dělám to tak pokaždé, když vstřebám nějaké nové informace z duchovní oblasti. Zavřel jsem se tedy v pokoji, zatáhl rolety a zaujal pohodlnou polohu na svém zafu. Nevím, kolik mohlo uběhnout času, možná hodina, když jsem se konečně dostal do tranzu. Najednou se vše propadlo do nekonečného ticha a já ucítil, že se ke mne začíná někdo přibližovat. Mé tělo se zalilo teplem a v mé mysli se zjevila postava postaršího muže zahalená mnišským rouchem, které nosí lámové v Tibetu. Nebyl jsem překvapený, neboť jsem na podobné události již zvyklý, a proto jsem zůstal v klidu, zvědavý, co se bude dít. Pokusil jsem se muže oslovit, ale odpovědi se mi nedostalo. Seděl naproti mně v poloze lotosového květu a na jeho tváři jsem rozpoznal široký úsměv. Zadíval jsem se mu očí, ze kterých se dala vyčíst celá jeho povaha. V jeho přítomnosti jsem cítil hluboký mír a lásku ke všemu projevenému, uprostřed hrudi jsem měl pocit, jako bych s ním byl propojen. Najednou jsem zjistil, že ke mně telepaticky promlouvá. Prozradil mi, jaký byl jeho život na Zemi, když zde byl ještě ve fyzické formě, a já se cítil šťastný, že mi bylo dopřáno poznat někoho tak čistého, nezatíženého starostmi běžného člověka a plného pochopení pro každou moji slabost. Byl prost všech lidských slabostí, protože se osvobodil od myšlení, které vytváří veškeré utrpení, alespoň takhle mi to vysvětlil. Dotkl se pravou rukou mého srdce a já se najednou objevil zpátky ve svém pokoji. Rychle jsem usedl ke stolu a začal psát o setkání s člověkem, který sice nebyl fyzické formy, ale ovlivnil můj náhled na život pouze svojí přítomností.