Dvacátá třetí komnata

Vždy jsi jen odmykal
A stále mířil vpřed
To rozum dá
Kdo zamyká
Musí se zpátky otáčet

Dvacet dva komnat znáš
Teď stojíš před další
A náhle máš
Chuť zavírat  
A všechny klíče rozlámat

Zamykáš svazkem klíčů komnaty předešlé
Zajatec snů a chtíčů umělec bez grešle
Zapomínáš a nebo nevzpomínáš si na místa zamčená
Tam paměť nedosahá…
Zmizela do propadla studnice nápadů
A každá chvíle kladná uhoří v zápalu
Ve dvacáté třetí komnatě se těžko někam dovoláš…

Zase jsi o kus dál
A v jiném pokoji
Prázdnota dnů
Zmatenost snů
Úsměv měsíčka na hnoji

Po stěnách mrtvý stín
Průvan ho neruší
Už není co
Co otvírat
Tak proč se v tom pokoji bát?

Zamykáš svazkem klíčů komnaty předešlé
Zajatec snů a chtíčů umělec bez grešle
Zapomínáš a nebo nevzpomínáš si na místa zamčená
Tam paměť nedosahá…
Zmizela do propadla studnice nápadů
A každá chvíle kladná uhoří v zápalu
Ve dvacáté třetí komnatě se těžko někam dovoláš…
tam moc tvá nedosahá...