Usherovy smysly

jak zběsile tepe mi tep jako vteřiny
a postel už stelou mi na stará místa
chci trhat a rozmetat naduté peřiny
kde k bdění mě ukládá bolest v má třísla

slyším vidím a cítím až příliš
po hmatu rozpoznám švábice dech
za dásně se chuti a pachuti skryly
a betonem je pro mě lože jak mech

však do uší dere se děsivé souznění
tónů a pazvuků výkřiky zděšení
smysluplná deprese úvahy ujídá
má to svou logiku a tíhu kladiva

vím po nocích pod kříži hýbe se hlína
a nehty skřípou o obruče vík
při myšlence na komat stéká mi slina
chci rozložit smysly jak nebožtík

ta myšlenka posunu mysl mou svádí
jen přeskočit několik citlivých lét
tak strčte si za klobouk pitomý mládí
já chci být magický šedivý kmet !

Hned!!!