Láska, žal, bolest

Dal si mi naději,

a zas ji vzal.

Dal si mi nahlídnout

už jen v můj žal.

Mluvil si o krásách,

chtěla jsem věřiti,

mluvil si o srdcích,

co chtějí se spojiti.

Dívám se na hvězdy,

co si mám přát.

Nebýt tak naivní

a srdci snad lhát?

Věřit v Tvá slova

bylo jak hlazení,

vzpomínky na ten čas,

bolestí cinkají.

Proč si dal nahlédnout,

co bylo schováno,

proč si mi otevřel

.

.

OČI

k poznání

VÁŠNĚ

ke zklamání.

Bolí to ... ještě .. nebo ... Tě nenávidím ... Už.