Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kdo uteče, vyhraje

12. 01. 2012
7
6
1278
Autor
Radka Dupain

Legíny, na tom tepláky po kolena, tílko, tričko, svetr a na tom ještě mikina, čepice a šála, případně rukavice a podkolenky. Dusot a zrychlený funící dech. Místo mluvení se zajíká, je rudá a většinou jí tečou nudle z nosu. Vyskytuje se jenom za tmy, za denního světla nevychází.

 

Pokud při svých večerních procházkách potkáte takovou podivnou osobu, nelekejte se, není to úchyl. To jsem jenom já. Začala jsem totiž běhat.

 

No, uznávám, na přehlídková běžecká mola by si mě asi nevybrali, všechno je to, co dům a skříň daly. Rozhodně preferuji pohodlí nad čímkoliv jiným. Cestou potkávám většinou pejskaře, zajíce nebo sportovce, kteří jsou jedna velká reklama na sportovní značky a tváří se, jako by pod sebou měli neviditelný jezdící pás. Za běžci na nejvyšší úrovni se i ohlížím a nenápadně ve tmě zkoumám, jestli nemají křídla nebo motorek. Pak ale většinou zakopnu o obrubník nebo narazím do keře a vracím se domů se šrámy v obličeji, takže na okukování ostatních běžců jsem po dvou měsících tréninku, bezpočtu šrámů a jednoho vyvrknutého kotníku opatrná.

 

Běhání je zvláštní disciplína. Utečete všemu, ale sobě a svým myšlenkám rozhodně ne. Ty vás právě v tuhle chvíli dostihnou, proberete, co jste za den prožili, co vás naštvalo a znovu se zasmějete vtipům, které vám vyprávěl kolega v práci. A domů se vracíte s překvapivě lehkou hlavou a klidnou myslí.

Baví mě to. A přes počáteční pomalejší rozjezd, kdy možná spíš chodím, než běhám (na rychlosti to beztak není znát), nic neudýchám a lekám se každého šustotu a pohybu v křoví (asi ti zajíci), s tím jen tak přestat nehodlám.

 

Kamarádka mě láká, ať s ní vyrazím na půl maraton. Veřejně! A za bílého dne! Možná bych mohla, měla bych dobré mimikry – obličej rudý jako zralé rajče. Takže by mě stejně nikdo nepoznal. Byla bych rozeznatelná jen podle startovního čísla. Případně dle toho, že za mnou už půjde zametací četa a bude uklízet po závodě.

Hmmmm, raději ještě zůstanu věrná běhu večer.

Tak se mě nebojte, až mě potkáte.

Já se teda trochu bojím  - ale říkám si, že když bude nejhůř, uteču.


6 názorů

Milé. Tip*


clovrdik
17. 09. 2012
Dát tip
:-) sportu zdar

Overkill
26. 07. 2012
Dát tip
nic pro moje prohulené plíce :-D

avox
08. 03. 2012
Dát tip
Chacha... kdysi (za mlada) jsem zkoušela běhat, tehdy se to ještě moc "nenosilo"... Běžela jsem po krajnici směr sousední vesnice, auta zastavovala a řidiči mi nabízeli svezení... dík za to připomenutí :-)) */

srozumeni
22. 01. 2012
Dát tip
Jo, dost dobré a vtipné. ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru