Co, kdo?

„Mám už značně všeho,
ptáš se čeho?
No přece okolí!“
„Neboj se, to zas přebolí.“


„Nechápeš, nerozumíš…“
„Měl bych? Co myslíš?“
„Nedívej se na mne tak!“
„Proboha… a to jako jak?“


„Jako dědek nerudný!“
„Musím, jsem přece starý,
starý a moudrý.
K radosti Tvé přivolaný."
 

„Akorát prudit,
to bys uměl,
začínám Tě nudit?“
„Nikoliv, jsem čaroděj.“


„Čaroděj?
Cha! Bavíš mne, příteli,
vždyť jsi jen dobroděj,
přivolaný mi k vůli.“


„To bavit bych Tě měl!“
„Ano, to bys vskutku směl…
Avšak Ty nejsi skutečný,
jsi krutý a rozvláčný.
Jsi to, co odvíjí se kolem nás,
a přeci nejsi čas!“



„Cha, a co jsem dle Tebe?
Osud, peklo či nebe?“
„Nejmenuj klišé, příteli,
kritici poetičtí by Tě sežrali.“


„Známe tedy můj původ?“
„Přít se není důvod.
Já jsem Ty a Ty jsi já,
je čas popojít zas o kousek dál…“





© 8. 2. 2012 James T. Owlen