Prdek

PRDEČEK ANEB HORY S KOUZELNOU BABKOU

Jarní  prázdniny se blížily a děti z Erbenky  budou opět vyrážet na hory. Tentokrát je jejich cílem úžasná chata v Krkonoších nesoucí příznačné jméno PRDEK.

            Pojďme se na Prdek podívat trochu blíže. Představte si mrazivou zimu, sněhové závěje, stromy nesoucí obrovské bílé čepice a touhle zasněženou krajinou se řítí rychlé stříbrné auto, které má v zadu nám již známou značku zeleného potápěče-nyní ovšem zapadanou sněhem. Stříbrné auta řídí táta, vedle něj sedí máma, sedadla v zadu jsou vyhrazeny členům posádky Tomášovi, Monice, Muchlince a téměř celé chlupáččí rodině, kterou tvoří  Fialový Chlupáček se čtyřmi  kamarády-malým modrým a třemi velkými barevnými Chlupáčky. Malého hnědého prcka chlupáčka nechala Monika společně s chlupáčí maminkou doma. Muchlinka je Moniččin muchlací, růžový hadřík, který míval ještě medvídka, ale toho Monika ustřihla, a tak z medvídkové muchlinky zbyl pouze hadřík. Monika ho všude vozí s sebou a tak Muchlinka jela i na hory s nimi. Silnice  stoupala stále výš a cestu, kterou jeli, určoval hlas z tátova mobilu, ve kterém měl puštěnou navigaci. „ Na kruhovém objezdu nejbližším výjezdem doprava a pokračujte rovně“ ozval se hlas paní z navigace a děti po ní se smíchem opakovaly „ pokračujte rovně..“ . Než se z jejich domu na Erbence dostaly na chatu Prdek, trvalo jim to vše téměř čtyři hodiny, ale konečně se dočkaly.Táta zaparkoval a kola auta musel podložit dřevěnými špalky, aby auto nesjelo ze svahu dolů. Dřevěná chata stála na kopci a do pokojů, kde měli Tomáš s Monikou spát, se chodilo ze zadní strany. Děti si vybalily věci a rozhodly se prozkoumat celou chatu. Naproti nim byl pokojík, kde měli spát jejich sestřenice Káťa s Verunkou a malý Lukášek, zvaný „Luťák“. Tomáš s Monikou už se nemohli dočkat, až holky s Luťákem dorazí a budou opět dohromady. Přes týden se skoro neviděli, holky už chodili do školy, Tomáš s Monikou do školky, akorát Luťák byl s tetou Andris doma, protože mu ještě nebyly ani dva roky. Ale co nevidět už půjde také do školky. Prázdninové hory bylo pro děti to pravé povyražení. Na chatě Prdek byli vůbec poprvé, ještě loni trávili prázdniny v Jeseníkách na Návrší, kam pravidelně rok co rok jezdili a z Návrší pocházel také chlupatý podivný kluk Sněhobob. Ten měl na svědomí Tomáškův pád na horách, kdy mu neviditelný kluk podrazil nohy, když Tomáš sjížděl sjezdovku a díky tomuhle zlému klukovi skončil Tomáš v nemocnici. Děti si to moc dobře pamatovaly a doufaly, že v Krkonoších, kde se chata Prdek nacházela, je Sněhobob nenajde. To ovšem netušily, že na ně opět Sněhobob líčí past……