Moulin Rouge

Ztichají světla nad Seinou,

A Paris halí černý šat,

Tu Moulin Rouge to sídlo snílků,

Počne spáry rozvírat.

Kankánu tóny chvějí vzduchem,

La Goulue se jich nasytí,

A Lautrec sedíc v tichém koutu,

Na plátno ji zachytí.

Po sklenkách hmatá ruka lačná,

druhá leží v dekoltu,

Desítky mladých žen a dívek,

Nemají nic než žebrotu.

Z tabáku oblaka kouře temná,

V Madeiry sklence se rozpustí,

Přesto je Moulin Rouge skvělá a slavná,

Ač sídlem je pozemských neřestí.

Moulin Rouge, pevnosti hrdá a temná,

Kolik jen vzalas nám idejí a sil?

Pokořen před tebou hluboce smekám,

Ce fut un plaisir!