Rebelka a její bratrstvo

Rebelka a její bratrstvo

Rozplizlé stíny mátožných trosek organické hmoty
ponořeny do koncentrovaného roztoku osobní samoty
zběsile fosforeskují kolem nazelenalého ohně,
přičemž jejich vybledlé masky oparu mizí v nebi,
které padá svou vlastní olověností až do jejich výhně
a s řevem škvaří se na rozžhavených kamenech.

Tito neživí pijáci nesmrtelného Světla extaticky křepčí
kolem puklé pánve nebeské klenby na soukromém ohništi,
která tu v nelidských bolestech rodí nejvyšší kněžku,
svatou čubku, zneuctěnou a odkopnutou ubohým vynálezcem,
jež zpupně zove se všemocný a  prý i milosrdný Bůh,
který však v laskavosti sotva najde sobě rovného tyrana.

Vržena do ohnivé lázně několika šílených individuí
zaklela bekyně Temnoty jak nejsprostší dělník moře
a vystoupila netknutá z toho gejzíru zeleného plazmatu,
aniž však přítomným dala jakkoli najevo obě své bolesti,
vždyť kdo by jí tu pomohl, když Bůh se jejího těla nabažil
a pak je pomačkal a zahodil jak nepovedený dopis?

Vtom nejstarší s tanečníků pozvedl číši vlastní krve,
asi třetinu odlil zelenému kohoutovi, druhou třetinu vypil
a zbytek podal padlé světici, by přijala jej pod ochranu
spolu s jeho bratry, též prokletými oním ubožákem nebes,
vždyť byla kdysi nevěstkou jeho, jistě zná tajemství bohů,
a oni zase mohou jí pomoci ke svržení zrůdného pokořitele.

Tak zrodila se smlouva o svržení milosrdného tyrana,
hrdě zpečetěna krví, potem a posléze i spermatem rebelů,
nový život budiž veleben a očekáván v království slasti,
právě vzniklém ke vzteku nebes a jejich oplzlého vládce,
v jeho čele nechť stojí první Oslovitel spolu se Zavrženou,
v týle pak Jeho bratři, které Ona přijala za syny své...