Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePan Jazz
Autor
innnka
Václavu Hraběti díky jehož básni Blues cynické holky jsem vyhrála nejen recitační soutěž, ale i boj sama v sobě.Díky. A taky mému nejlepšímu tatínkovi A taky pro Petru T. a pro Big Band Ettal a pro...
Jak divoká kočka utržená z řetězu
tak jsem se v noci
zamilovala do Jazzu
stál v dešti sám
a cosi si broukal
opojný pán
na mne se koukal
Promoklý na kost
vytáhl saxofon
pro radost i pro zlost
zahrál mi jeden tón
a potom řekl: \"Mé jméno je Jazz\"
a já na to: \"Musím tě mít ještě dnes!\"
Nezrale, dychtivě
pozvala jsem ho k sobě
\"Vypadáš tak vášnivě
i v týhle divný době...!\"
Usmál se, nabídl rámě
v očích prosba o pomoc
jedné malé bláznivé dámě
zpíval celou bdělou noc
Barevné živé tóny
voněly mým pokojem
než ranní zvony
přikryly mne závojem
únavy a kocoviny
z lásky, opilosti
a jenom pach mojí viny
z prchavé touhy po radosti
se lynul, když přestal pít
a řekl: \"Musím už jít!
Život Jazzu jest nestálý
však dík, že jsme se potkali...
Zas jinam jdu za pomíjivou láskou
do kabátku mrazivé noci bude se halit
a jinou naivní kráskou
já nechám se dnes v noci sbalit...\"
Však ani polibek
píseň, zvuk saxofonu
jen jedna típnutá cigareta
pak vyběhl z mého domu
a rozzvučel tu šedivost světa...
Městem nese se
swing do neznáma
potácivé ráno směje se
že zůstala jsem sama
bez hudebního talentu
se smutným dlouhým blues
schovala se za plentu
hříšnického studu
ale v mém srdci velké plus
říká příště počestná budu
Však až zítra potkám Beethovena
budu se chvíli zdráhat
pak láskou z míry vyvedena
zas přestanu váhat...