Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínám.
03. 04. 2012
0
0
435
Autor
Roz-ka
Víte, ono se to vážně stalo...
Už je to hodně dlouhou dobu, kdy se nás paní učitelka ještě na základní škole zeptala, co je pro nás v životě nejdůležitější.
Tehdy jsem řekla, že moji nejbližší.
A platí to doted'.
Přesto bych ale odpověděla jinak.
Řekla bych: Vzpomínky.
Co je pro mě nejdůležitější.
Co miluji.
Co chráním jako oko v hlavě.
Co mi připomíná všechno okolo mě.
Co mi nikdo nevezme.
VZPOMÍNKY
A já ted' vzpomínám.
Co jsou pro mě vzpomínky?
Fotografie.
Videa.
Tváře.
Myšlenky.
Dny.
Datumy.
Slova.
Filmy.
Hudba.
Místa.
Květina.
Zvíře.
Věc.
Obraz.
Všechno.
Je zvláštní, že jsem se dostala už do toho věku, kdy se můžu rozhlídnout a vidět to, co jsem udělala.
To, co jsem dokazála.
To, co pro mě hodně znamenají.
To, co mi chybí.
To, co bych napravila.
To, co bych zopakovala.
Ale všechny tyhle činy, věci, lidi, si uchovám dokud to bude možné.
VZPOMÍNKY
A já ted' vzpomínám.
Na doby, kdy:
Jsem byla malá holka.
Jsem byla bez starostí.
Jsem vyrůstala.
Jsem byla št'astná.
Jsem poznávala krutost života.
Jsem se poprvé zamilovala.
Jsem cestovala.
Jsem milovala.
Jsem ztratila.
Jsem byla taková, jako opravdu jsem.
Jsem začala chodit do školy.
Jsem nastoupila na gymnázium.
Jsem získala nejlepšího přítele.
Jsem se začala hledat.
Jsem se našla.
Jsem začala žít.
Jsem pozorovala, jak vrústají všichni okolo.
Jsem pozorovala, jak se všechno a všichni mění.
Jsem se radovala.
Jsem plakala.
Jsem se uzavírala.
Jsem poznávala nové věci.
Jsem začala vzpomínat.