Vstup do nového prostředí s jistotou a odvahou!

Procházíte novou černou uličkou, která vám doposud nebyla vůbec známá.. Zírají na vás lidé, o kterých jste si mysleli, že neexistují.. Přemýšlíte nad tím, jaké otázky si v tuto chvíli na vás kladou.. Co se jim asi míjí hlavou.. Nevíte o nich vůbec nic.. Ale víte, že na vás s údivem zírají, jako kdyby jste byli v černém hábitu a měli to nejhorší oblečení, které jste na sebe mohli vzít...
Já, jako holka co žije 13 let na to jednom a samém místě se obávám mé velké změny.. Jelikož mě brzy čeká konec devítileté povinné docházky, která mi přinesla mnohdy zklámání ze špatných známek, narušených přátelských i milostných vztahů, ale zároveň radost z dobře napsaného testu nebo zaznamenání dobrého dojmu u učitele, obávám se změny.. Ano, pokud mě dobře chápete, ani ne za dva roky se odeberu někam jinam.. Někam kde to vůbec neznám.. Do jiného prostředí, s jinými lidmi.. I když vím, že nebudu jediná kdo si z pocitu samoty a budoucí oběti pomluv dělá hlavu, pevně věřím, že se na tomto světě najde mnoho přátel, kteří snad doufám vplujou do mého srdce.. Každý, i já si začal s novou změnou.. Tak jako když jsem tenkrát šla do první třídy.. Asi neoblíbená kvůli mým odstátým uším, asi oblíbená kvůli vykouzlení úsměvu na tváři ostatním.. Když se to tak vezme.. Základka je základka, na které jste přeci jenom 9 let.. 9 let s lidmi které máte moc rádi, a nechcete od nich jen tak odejít, protože vás čeká úplně nový život na úplně jiné škole..
Hodně kámošek mi říká nač si dělám ten život těžší tím, že přemýšlím nad školou.. Asi proto, že za 1. ráda plánuju, a nenechávám věci na poslední chvíli (možná pouze v momentě, kdy jsou pro mě nepotřebné.:D) , 2. chci v budoucnu mít dobrou práci a nehledat narychlo školu týden před předáním přihlášek..
Zajímám se o mojí budoucnost jako každý jiný.. Někdo nerad plánuje kvůli obavám, že se jeho plán neuskuteční, někdo plánuje rád jelikož je optimista.. Já jsem asi optimista.. Dokážu plánovat věci klidně i roky dopředu, i když vím, že se to v budoucnu neuskuteční.. Ups.. Tak trochu i pesimista..:) Přemýšlím, jestli to nejsou spíše sny, které bych si chtěla jednou v budoucnu splnit.. Třeba jako mít dvojčata, být s tím, se kterým jsem už 9 měsíců, mít velký dům se zahradou na které bude chrt, a alfa romeo bude stát před mým domem.. Každé ráno vyjíždět z garáže Giuliettou do práce jménem časopis VOGUE a vracet se zpátky s úsměvem a natěšením se na mé děti.. Možná jsou to sny.. Možná budoucí realita.. Bohužel nevěřím různým věštbám (horoskopům ano) , většinou se ani nevyplnili..
I když jsem optimistka, špetka pesimistky v porovnání s novým prostředím by byl asi ten nejsprávnější popis mé osobnosti.. :))
Proč sem ale píši o mě? Jelikož chci, aby jste si ze mě vzali příklad, a nedělali si z nového prostředí hlavu.. Hlavně buďte seběvědomí.. Ten co vstoupí do nového prostředí se stresem a nechá si líbit každou pitomost, nikdy z toho nevyvázne bez sklamání.. a proto k této změně přihlížejte tak optimisticky, jak nejvíce dokážete.. Uvidíte, že mnohem rychleji si vás lidé oblíbí, a vy tím více zapadnete do kolektivu. ;)