Ona a její..život?

Stála tam s roztaženými křídly, rozběhla se a seskočila dolů z útesu…

Budík. Zvoní. Venku řvou ptáci a nejradši by vyskočila z postele a všechny je postřílela. A jí do toho hraje „Hey“ od Pixies  a každý ráno si říká, proč si tam dává zrovna tuhle, kterou má tak ráda, když se jí po pár ránech zhnusí, a za všechno může jen a jen její lenost. Je 6:00 ráno. Dalších 20 minut tráví přeřizováním budíku po pěti minutách za účelem si přispat, ve skutečnosti to slouží jen k prodloužení doby na smíření se s tím, že začíná další zatracenej den pokaždý stejně blbym a nepříjemnym ránem.

Poslední dobou je plná pesimismu. Všechno ji štve. Možná puberta, možná stupidita některých lidí, kteří ji obklopují. Občas má chuť se vším prásknout…a pak se vynoří ze svých pochmurných myšlenek a všemu tomu se zasměje.

A zase nestíhá autobus. Zase přijde pozdě do školy, a takhle se to skoro každý den opakuje. Těší se na své kamarády a na nezastavitelné záchvaty smíchu. Cestou ze školy potká pár známých tváří…Bez sluchátek by to byla hrozná nuda, bez hudby už ani krok. Každý den se snaží venku zpozorovat něco neobvyklého, jakoby chtěla vnímat svět jinýma očima.

Pustí si Detaily, Márdi jí vždycky zvedne náladu. A z každého každičkého slova, toho detailu v textu, který až nepochopitelně přesně vystihuje situaci, pocity a všechno, má najednou hroznou radost a vtiskne jí úsměv do tváře. Už chce na další koncert. Alkohol do krve a nechat se unést tou genialitou.

Už je skoro doma, v hlavě se jí přemítají předsevzetí, co dnes udělá…V duchu se zasměje a moc dobře ví, jak zas tenhle den stráví. Nijak. Tolik promrhaného času. Chce začít jinak.

Dá si ledovou sprchu a u toho si nezapomene prozpěvovat Dezolát. Usne rychle.

Sny si moc nepamatuje, jen občas se probudí se slzami v očích. Chtěla by tolik věcí změnit, přetočit čas a všechno vrátit. Nechce o tom už s nikým mluvit. Snaží se na to zapomínat a žít. Je na sebe naštvaná, na svůj nudný život. Hlavu jí plní další předsevzetí a tolik touží po nějakém zásadním zlomu.

A potom si řekne, že nic není tak zlé jak vypadá, vzpomene si na tu osobu, co jí dělá šťastnou a ponoří se do krásných myšlenek.