Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zakázaná touha

29. 05. 2012
0
0
471
Autor
Tatarkaz

Závist, vášeň, kouzlo a ta nepředstavitelná přitažlivost. Nenáviděl mě za to, že ho miluju, nenáviděl mě za to, že mě potřebuje. Bylo to něco jako droga, když zkusíš poprvé, nebudeš moct přestat. My odolávali tak hrozně dlouho. Tak neuvěřitelně dlouho jsme drželi svoje touhy na dlouhém řetězu. Ale každá stužka, provázek, se jednou přetrhnou, i když se pokoušejí odolat. Když se mě poprvé dotknul, zamrazilo mě po celém těle. Vždycky jsem věděla, že na přísloví ,,zakázané ovoce chutná nejlépe" něco je. Sjel mi prsty po paži a mně se začala podlamovat kolena. Nikdy jsem si nemyslela, že budu něčeho takového schopná. Vždycky jsem myslela, že to já jsem ta silná osoba, která bude vést. Chytil mě a přitáhnul blíž. Sjel mi rukou po stehně a přitiskl se ke mně tak, že jsem nebyla schopná dýchat. Jeho vůně, jeho pohled se mi zdály tak omamující. V jeho očích bylo něco zvláštního, jakoby se tam vešel celý svět. Topila jsem se v nich. A on se topil v těch mých. Líbilo se mi, jak si hraje na drsňáka, jak mi nechce nechat osobní prostor. Přitiskl mi rty na krk až došel k mým rtům. Zase se mi podlomila kolena a myslela jsem, že bouchnu. Držel mě těsně u stěny abych se neskácela na zem. Políbil mě. Chytila jsem si ho kolem pasu a kroužila prsty po jeho zádech. Fascinovaly mě jeho mrazící rty. Chtěla jsem víc. Slyšela jsem jeho hlas, jak mi šeptá do ucha. Ale nerozuměla jsem mu. Najednou jakoby se změnil. Strhl ze mě to, co mi ještě zbylo. Chtěl mě. Byla jsem jako v tranzu. Popadla jsem ho s takovou silou, jakou nečekal a shodila ho na zem. Ale každá tužba, každá slast jednou skončí. Vešla dovnitř a my na ni zůstali koukat s tím nazkoušeným, upřímným pocitem viny.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru