Případy šedesáti let II - Kapitola 6. - V Ivančicích

V Ivančicích

Další den jsem skutečně odjel do Ivančic a na nádraží na mě už čekala Elena. Vypadala spíš jako by se měla vdávat a ne řešit vraždu, ale to já možná taky. Za těch pět let jsme se ani jednou neviděli, jenom jsme si intenzivně psali a volali.

Elen mi ale chtěla říct ještě něco dalšího: ,,Čau, Slávku,” odpověděla mi na pozdrav, ,,Že nevíš, co jsem dopoledne viděla?”

,,Ne.”

,,Říkal jsi černý luxusní auto?”

,,Spíš jsem ti to psal…” zamyslel jsem se, než mi to došlo, ,,Tys ho někde viděla?”

,,Někde? Vzpomínáš na tu internetovou kavárnu, co tam před pěti lety chodili ty dva?”

,,To už je pět let?!” podivil jsem se, ale byla to pravda.

,,Jo. Ty to nevíš?”

,,A ty nevíš, že nemám časovou paměť? Co to bylo s tou kavárnou?”

,,Nechtěla bych jednou být tvojí ženou. Budete slavit třetí výročí a ty řekneš, že to je teprve první. Ta tě buď zabije, nebo od tebe odejde.”

,,Zamlouváš tu kavárnu.”

,,To auto zastavilo na náměstí a chlap z něj vešel přímo do naší známé kavárny.”

,,Myslíš, že tam chodí pravidelně?”

,,Snad, ale to auto už tam nestojí.”