Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá se smál
08. 10. 2012
1
1
474
Autor
Fetka F
Zatímco se bavili o rodinách, lásce, práci,
já přemýšlel o stromech,
o závojích z listí
a o nebi.
O mracích ve výšinách,
kteří vznášeli se jako draci.
Jak v lese voněl mech
a o tom, kdy lidé byli čistí.
Dávno přestal jsem věřit na pravdu a lež,
už věděl jsem , že to byly jen pohádkové postavy,
a tak raději lehnul jsem si do trávy
a vítr šeptal: "Běž, běž,
a buď svobodný, jako já."
V životě potkal jsem tolik lidí
a ti znali jen tento svět,
ponořeni do představy vědění.
Přesvědčeni o tom, že co vidí-
utržený květ
se v píseň nezmění.
Říkal jsem jim,
šeptal,
křičel,
že život není důvodem naší existence,
neslyšeli, prý jen sním
a když se mě někdo zeptal,
odkud jsem přišel,
odpověděl jsem jen tence,
že z toho místa,
kam všichni míříme.
"Ten muž dozajista
bláznem je, nepatří mezi nás."
Pán v bílém plášti
zopakoval tuto větu zas.
Že cítil tolik zášti
jen kvůli tomu, že já pravdu znal
a zavřel mě do polštářové místnosti,
tomu já se smál-
takové hlouposti.
Bál se, že okradu jej o iluze,
že odnesu ze světa nenávist,
strach a bolest.
Pravidelně pořádali vážné schůze
a debatovali o tom, zda chystám na ně lest.
"Ale vždyť je to jen blázen."
prohlásil jeden z nich konečně.
A všichni tleskali.
Cítili se bezpečně.
1 názor
Miroslawek
09. 10. 2012příliš já a málo rytmu ;D