Tiše přemýšlím

Pomalu utíkám před zoufalstvím,

jsem asi naivní, játo vím.

Nemohu za to, co se stalo v těch dvou dnech,

schovávám si to tajemství ve svých snech.

Mé myšlenky jsou promyšlené

a mé představy jsou jen smyšlené.

Netuším, co to se mnou je,

má mysl bláznivě poskakuje.

Máš mě jěště vůbec rád?

Optala jsem se ho jedenkrát.

Cožpak blouzním?

Je to realita?

Ne, jen sladce sníš,

a tiše přemýšlíš.