Chvíle bez smíchu

Nevnímám,

nevím, co se to tu děje.

Jen poslouchám,

nikdo se zde nezasměje.

Přepadl mě smutek,

ten smích mi už chybí.

Mám chuť jít na zahradu a otrhat pár kytek,

chci si tím oživit tuto chvíli.

Dívám se z okna a tam nikdo není,

snad jen jedne pán.

Je to marné překvapení,

avšak, musí se cítit tak sám.