Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

HRYZZLI GRIZZLY

28. 11. 2012
0
0
586

14. 9. Kapitola dvacátá čtvrtá – Pláž

Ráno jsme vyrazili na pláž...konečně ...po sprintování z místa na místo jeden den klidu a nic nedělání :) . Nejdříve jsme zamířili na molo, které jsme prošli, nakoupili suvenýry...já jsem ostrouhal :(...vzal jsem si totiž jen plavky a flašku vody a za to si moc nekoupíte :(( . Poté jsme vyrazili hledat tu správnou pláž pro nás...byl to fakt těžký úkol, pač místní už se do vody neodvážili a jen tak nesměle se občas procházeli po pláži bez zájmu o koupání. Při hledání pláže jsme si trochu zajeli...pár slepejch uliček,no a... Po zastavení u té správné pláže jsme se rozdělili....Helča, se šla projít a my všichni ostatní se vyvalili na pláž. Jako první k vodě jsem vyrazil já....voda mohla mít tak 15 stupnů a tak jsem byl ve vlnách jako jedináček :) . Za chvilku se ke mě přidali i Ota s Milošem. Po jednom až dvou vykoupání začal být Ota nervózní z nic nedělání a tak přemluvil Miloše, aby šli někam na jídlo. Já jsem se k nim nepřidal a zůstal na pláži. Cestou na oběd potkali Helču a tak jsem byl sám na pláži jak Robinson (pouze s pantoflema, flaškou vody a trikem-vlajkou :)) . Během toho co byli pryč na dlabanci, se začínali oběvovat první odvážlivci, možná jsem je inspiroval :) , a pláž se začala zaplňovat...podotýkám mohlo bejt tak dvě tři odpoledne. Když už slunce vyloženě žhnulo, pláž se zaplnila, byť do vody se moc lidí neodvážilo. V podvečer jsme vyrazili směr Los Angeles. Cesta měla trvat necelé dvě hodinky, ale díky zácpám se protáhla na dvojnásobek. Při příjezdu do LA jsme mysleli, že vydíme smog, až pak se ukázalo, že hoří jeden z místních, kdysi lesnatých pahorků :(( . To bylo vylepšeno tím, že jsme se dozvěděli, že v naší domovině byla vyhlášena prohibice, prý kvůli nějakým otravám na alkohol... Po příjezdu do motelu, nám byl dán klíč do pokoje, kde už byl ubytován jeden host. Po vyřešení tohoto problému nám na recepci dali konečně správný klíč od pokoje, kde už kromě nás nikdo nebyl... Po odsolovací proceduře, která trvala docela dlouho a při které bylo mimo jiné zjištěno, že všichni jsme spálení...dokonce i já, kterej na to netrpí, ale dneska jem to nejspíš trochu přepísk :(( . Přitom jsem vypadal líp než zbytek, který strávil na plážil o dobré dvě hodinky míň, navíc se vyhnuli polednímu žáru. Ačkoli jsme za celý den neviděli žádný indiány, narozdíl od Mexikánců, tak při ulehnutí se do postelí svalili čtyři rudoši :)) .


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru