Pozadu

Někdy si nemůžu vzpomenout

na všechny věci

chodím městem

ležím na střechách

pozoruju tažný lidi

co si vlečou za sebou

už několikátej zpatlanej život

 

lidi v tomhle světě

lži z výloh a smotaných drátů

objímají je pevně

tancují a

spí s figurínama

snídají a usínají

s vzduchoprázdnem

 

Někdy nemůžu rozeznat

sny od snů

a pokaždý když zavřu oči

zvuky a obrazy

vazbí a mažou se

jakoby nikdy nebyly

 

všechno to můžu číst

jenom v zrcadle

na pokousaných rtech

odráží se kusy

nedospaných nocí

 

a vidím to

ruce mají od lepidla

k ničemu a zbytečně

natažení a rozpůlení

křičí do vaty

to aby náhodou někdo

neřekl

že tichá voda

břehy rozemílá

 

Někdy asi jsem

na jiný planetě

a přes mraky světelných let

sice trochu pozadu

tomu rozumím

---