Jednou udělá nějaký Čech díru do světa a doma mu to hned natřou

Zaprvé bych rád řekl, že i když si to někteří (neříkám, že i Vy, čtenáři) vážení občané České republiky nepřipouštějí, významných a úspěšných Čechů bylo a je velké množství, jenže problém možná tkví spíše v tom, že je lidé za hranicemi opravdu ocení a nezávídí jim jako třeba někteří Češi, a tak se zde příliš nezdržují. Nerad bych házel všechny do jednoho pytle, ale uvědomte si, že v novinách si přečtete o skandálech a aktuální korupci, bohužel už se na Čecháčky, o kterých by stálo za to napsat, nepíše, prostě a dobře se o nich nemluví. Dostávám z toho takový dojem, že se zde nerado čte o cizích úspěších, ale zato se rádo pošklebuje špatnostem a neštěstí ostatních, protože jinak byste si přečetli ráno u kafíčka o lidech jako Milan Kundera, Jan Jánský, Emil Filla, Ernst Mach, Jan Švankmajer, Antonín Holý a třeba byste i zaslechli o Jakubu Husníkovi. Pro někoho jsou to známá jména, přesto dělá problém přiřadit si je, to proto že už nejsou v "módě", Češi si jich necení, i když jsou stejné národnosti a žili či žijí jen pár milimetrů od nich.

Samozřejmě lidé takovýchto schopností a znalostí si jsou vědomi výhod a uznání, které v jiných státech jako jsou Spojené státy americké, Německo, Francie nebo Velká Británie mohou získat, což si myslím je jeden z důvodů proč k těmto zemím tíhnou. Je to způsobeno tím, že v těchto zmiňovaných zemích a i dalších jiných se o "mozky" a lidi, kteří jsou něčím vyjímeční, starají a vidí v nich příležitost, kterou náležitě podporují, co? Oproti našemu prostředí, které je přirozeně odrazuje, se jim dostane více v zahraničí, to je holý fakt. Ať už to jsou proslulí lékaři emigrující do Německa, či chemici, fyzikové, inženýři, vědci, umělci nebo podnikatelé. Takhle si sami, milý čténáři, kopeme pěkně úhledný hrobeček s náhrobkem ozdobeným nápisem – Česká republika, jednou rodiště nejen inteligence, teď už jen té NEinteligence.

»A proč to ti Češi dělají?« zeptal by se jeden, možná i ten druhý nebo třetí, na tom nesejde, ale říká se o Češích taková výstižná fráze: »Každý si hrabe na svém vlastním písečku.« Já bych k tomu možná ještě dodal: »...se svou vlastní formičkou a lopatičkou.« Tak to tady máte černé na bílém, font Arial – dle mě nejzávažnější důvod, proč jsou „světokopáči“ odmítáni, nebo asi lepším výrazem přehlíženi. Čech zřejmě nerad slyší, jak se jiným daří a už vůbec ho nenapadne daného člověka podpořit, i když mu uniká nesmírná příležitost plynoucí už jenom z investice do takového jedince či jeho produktu. Vemte si kolik je v cizině investorů ochotných přímo narvat peníze do vynálezců, průkopníků a jejich myšlenek. Proto se jich také většina obrací k nim a ne za svými.

Na druhou stranu, přiznejme si, že většina z nás bude vždy cítit něco vyjímečného k té naší spásné České republice a k těm nerudným Čechům. Nerad bych kritizoval úplně všechno, snad alespoň jeden záblesk naděje by se našel, totiž Češi se poměrně hodně zajímají o naše vynikající sportovce, což je samozřejmě pozitivní, ale řekl bych, že to nestačí. A proto bych ocenil, kdyby i Vy jste se začali zajímat o ty, kteří si to zaslouží, ať už to je umělec nebo vědec. A pokud to je Vám, čtenářům, jedno, alespoň si nestěžujte na to, že ČR nemá dostatek osobností, není to pravda.