Labyrint

Labyrint

 

Cesta je stále dlouhá

a tvá síla pomalu upadá.

 

Zdi temné a vysoké vidíš,

dlouhé, vlnité cesty počítat začínáš.

 

Cesty jsou stále delší a delší,

sílu, radost a krev ti pijí.

 

Plný zmatku a strachu stále bloudíš,

cestu konečnou stále nevidíš.

 

Jediný přítel ti na nebi pluje

a svým zářivým pramenem ti cestu ukazuje.

 

Jasný úplněk ti trochu síly dodá,

ale v tvé cestě ti moc nepřidá.

 

Záludné pasti a klacky ti osud pod nohy hází

a tvůj boj je stále těžší a těžší.

 

Sílu a odvahu ti přece jen někdo dodává,

i když při tvém boku ti teď nepomáhá.

 

Střípky času ti obrázek ukázal,

že i hebká tvář své trny skrývá

a slzy bolesti v tobě nejistotu vyvolal.

 

Již i ta nejkrásnější růže tebe poškrábala,

ale tak velkou bolest v tobě přece jenom nevyvolala.

 

Jelikož víš, že tato krásná růže,

část tvého hledaného světla je.

 

Tvé světlo a tvůj anděl daleko od tebe jsou

a v tvé trnité cestě ti bohužel nepomůžou.

 

Sám se proto na cestu vydáváš,

bolestné rány při cestě počítáš.

 

Při tvé cestě tě hustá mlha zahalila

a tvá postava v ní nakonec zmizela.

---