Sladké sny

        "Sakra, Arky!". Postava přiběhla k ležícímu tělu, padla vedle něj a zvedla jeho hlavu. "Notak, odpověz mi! Řekni že jsi v pořádku!". Nic. Ticho. Žena přiložila svoji hlavu k jeho a začala tiše vzlykat. Byl prostě mrtvý.

        "Máte to?" "Jasně, všechna data zaznamenána. Testovaný vzorek ale nepřežil..."
V roce 2034 vědci z korporace Eden Dreams přišli na způsob, jak zkoumat myšlenky a pocity lidí přímo v terénu. Pár vyjímečných mozků lidstva zjistilo, jak přenést sen zkoumaného člověka do počítače, kde jej mohli poté upravovat a tvořit tak celý jeho svět. Všechny pokusy však skončily katastrofou a konečnou smrtí všech zkoumaných. Až teprve Alexander Vyver Hell přišel s nápadem, jak vylepšit stávající pokusy. Přístroj se jmenoval M.I.N.D (Manipulating Independent Nervous Device), nebo-li Manipulační nezávislé nervové zařízení. Vynález se stal naprostým zvratem v dějinách lidstva, neboť díky jeho schopnostem bylo možno zkoumat reakce na určité podněty. Ale i na to byli potřeba lidé, kteří byli zkoumáni...
        "Jak to myslíte, že nepřežil?" zeptal se výhružně hlavní vědec. Byli v místnosti přeplněné počítači, různými světly, obrovským plátnem, kde se promítalo vše, co testovací subjekt viděl... a přímo uprostřed stála obrovská nádoba plná světle zelené tekutiny, ve které se nacházela postava muže jen v trenkách a s dýchacím přístrojem v puse. Byl napojen na různé hadičky a i když se jen tak nehybně vznášel uprostřed baňky bez jediné známy života, přístroj hned vedle nádoby dával jasně najevo všechny jeho životní funkce.
"Přetížení mozku, příliš mnoho stresu najednou.", řekl asistent a přišel blíže k nádobě. Prohlédl si malou obrazovku na její spodní části. "Subjekt 809: Arkaellius Morten. Status: Mrtev". Asistent se podíval na hodinky. "Ještě máme čas. Spusťte oživovací protokol a přepište jeho genetickou strukturu. Bude potřebovat nové vlastnosti." Všichni vědátoři se zuřivě pustili do práce. Skrze hadičky, kterými do subjektu tekly živiny, najednou začala proudit modrá tekutina. Po chvilce subjekt otevřel oči a prudce se nadechl.

        "Co... se děje?", zvednul hlavu a podíval se na ženu, která ho na zemi objímala. Zarazila se a podívala se mu do očí. Všechny jeho rány byly najednou spravené. Nestačila se divit... Obejmula ho a pomohla mu vstát. Když byl na nohou, podíval se do své pravé ruky. Držel v ní pentagram s vyrytými iniciály A.M. ... Nikdy v životě ho neviděl.
Uslyšel ohromný rachot. Podíval se před sebe a uviděl obrovskou masu ozbrojenců jak míři jejich směrem. "Rychle, ještě se můžeme schovat nebo utéci!", řekla žena.

        "Subjekt se vzpamatoval, zahajte operaci Last Hope", zahřměl hlas hlavního vědce.

        Arky se podíval před sebe, zamračil se a začal se hlasitě smát. "Ne. Já utíkat nebudu.". S těmi slovy pevně stisknul pentagram v ruce. Začalo hřmít a blesky dopadaly jen velmi blízko nich. Držel ho stále pevněji, v ruce už se mu zračil malý potůček krve. Okolo něj se najednou tvořily postavy, všechny stejně oblečeny jako on. Vlastně měly všechno jako on. Byly to klony, jen měly přes pusu ocelovou masku sahající až k nosu. Ta největší armáda která kdy existovala stála za jeho zády. V hlavě slyšel hlasy všech přítomných klonů. "Zrozeni z nitra, odevzdáni volajícímu. Poslední Naděje připravená k odplatě." Tak, teď byl připraven. "Všichni kdo tu jste, poslouchejte! Nepřítel je přímo před námi ve velkém počtu. Ale nás je víc. Kdykoliv doplníme řady a půjdeme stále proti proudu. A teď do útoku!!", zařval a ukázal svým mečem před sebe směrem k nepříteli. Všichni naráz se rozeběhli. Obě strany do sebe po chvilce narazily...

        "Vše se zdá být v pořádku. Dodejte mu trochu sebevědomí a odvahy, vypadá to na slibný výzkum"

Na nebi stále sršely blesky. Najednou se k zemi začalo snášet pár ohnivých koulí. Když dopadly na zem, ohnivý obal zhasl a na místě dopadnu vstal nový klon. Nekonečné řady...
Nepřátelé byli mrtví, ale Arky věděl že ještě pár vůdců se v okolí nachází. Postupně je všechny najdou a zlikvidují. Tentokrát se nepoddá. Tentokrát ne...