kouzelné ráno

 

vím není to souměrné

taky bych chtěla

ale není

 

má postava

duše

cokoli

nevíte jak si mám obléknout slunce?

když mi nepasuje vzadu

a ani přes lýtka

tam je mi volné

a na zádech trochu tlačí

 

což teprv do hlavy

a pálí mě z něj oči

 

krásný je běloskvoucí papír

než na něj 

moucha masařka

vylovená z kvasného piva

dopadne a v pokusu o let

 

vytvoří dílo zkázy

jako mé tělo

ten něžný šat

prostě rozerve

 

nechci si obléknout

to krásné slunce

nesmíte mě nutit

prosím

jen část jeho paprsků

nechám dopadnout

do tváře

snad vykouzlí úsměv

to ještě ano

úsměv vám daruji

 

však víte

 

nic víc

---