Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se<<!!>>
02. 02. 2002
3
0
1239
Autor
Satyr
Ano již i sochař
přemlčel tvá vidění
ve vrásky vlasů ztemňoval
zpívání uprostřed bouře
v lamavý den
Mramor tehdy pod jeho rukami
praskal jak kůra dubová, neptala ses
Ano, vím bylo to tak
tehdy ještě vítr neumíral
( však proč, vždyť důvodů nebylo)
Slunce v trávě, já mlčím
uprostřed soch, však co jsou
jen mlhou pro mne
a kaňka z pera usmívá se
čeledín smazal den
jak otevřená kniha, jezero
hladí tvé úsměvy a čas co slzy
zítra, zítra polykal
Zívající listí
krásne opísaná spomienka. každý kto si prečíta si určne predstaví to svoje. mnas si očaril. tip
moooc, moooc dobrá. Štýlom mi pripomína J.Morrisona . Presne takúto poéziu sa snažím písať aj ja. Jasný tip!!!
:-)) můžeš to opravit, na své osobní stránce klikni na odkaz "Mazání děl (Aréna)" potom najdi dílko, které chceš upravit a v jeho řádku klikni na odkaz "Upravit"; umožní ti to editovat - opravit svoje dílko...
krásný den