Zakázané ovoce

Začlo to nevině,

to se tak stává.

Podíval se mě...

ta hloubka pohledu do teď mě láká.

 

Byl to okamžik nebo snad hodina?

Ta chvíle pohledu ve mě vše zlomila.

Ty oči tak živé tak průzračné a čisté,

jsou nejkrásnější na světě, to je jisté.

 

Pak promluvil

a jakoby se snad i vzduch zavlnil.

Ten hlas tak melodický, trochu hlubší,

přesně tak jak muži sluší.

 

Táhne nás to k sobě, jako dva magnety,

ta touha silná je jak spojení pouty.

Ale oba víme, že spolu být je špatně.

Já miluji ho a on mě.

 

Snad jednou stanu po jeho boku,

ale kolik dni a kolik roků?

Však tento jedinný a přece jeden z mnoha,

zůstane v srdci mém v podobě boha.

 

---