Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘíkal si: „Mám Tě rád“
Autor
chatica
Bloudím nocí a tmou, nemohu na Tebe zapomenout
Ne, já neodcházím, je se ve svých iluzích ztrácím
Zůstávám tak sama, samotná, jen s nadějí „Někoho milovat, toť touha má“
Vzpomínám na prožitky a krásné chvíle, stále si opakuji „Nemělo to cenu, cíle?“
Krásná slova plná nadějí zazněla, však v hlubinách zapomnění se ocitla
Snažím se zoufale opakovat: „Říkal si, mám Tě rád“
Smysly mě klamají a za nos tahají
Proč zrovna já, toť se stále ptám, jenže odpověď nikdy nepoznám
Říkám si: „život je pes“
a on mi odpoví: „To jsi zjistila až dnes???“
Ironické, smutné, já vím, ale pravdě se odporovat neodvážím
Kráčím životem a světem tolik let, nemoci si lásku a přátelství nacházet
Všichni slibují nádherné prožitky, věčná přátelství, ale nikdo z nich to nesplnil.
Krutost a manipulace světem vládnou,
nedávají lásce a souznění šanci žádnou.
Nebaví mě jen čekat a ptát se, trpět, brečet a stále nemoci odpoutat se
Proč je krásné s někým být,
když Vám to nikdo bez zaplacení nedovolí?
Proč je krásné mít někoho stálého,
když všichni jednou umřem a hotovo?
Snažím se zoufale opakovat: „Říkal si, mám Tě rád“
Nejvíc mi scházíš, když se sama někde nacházím
Vždyť na co je život, když ne užívat si s někým, pohrávat a lhát?
Já chci také milovat a smát se,
jezdit krásným autem a neptát se
Proč, proč, za co a jak,
bylo důvodem, že neměl jsi mě rád?
Chci také mít šťastnou rodinu ve velkém domě a vědět,
že to všechno je jen pro mě.
Mám také své sny a přání, realita mi v tom však brání
A zbyla mi jen vzpomínka, říkal si: „Mám Tě rád“
Ale nejhorší je to v mých snech,
pokud není úniku kam a kde
Ale chápu, je to vina má,
neměla jsem to tak vážně brát…