Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se„Smím prosit?“ zeptá se...
Autor
chatica
„Smím prosit?“ zeptá se,
„Ano, samozřejmě“ odpovím a červenám se.
Odcházíme ruku v ruce na taneční parket,
protančíme mnoho hodin, ne vůbec krapet.
„Mohu znát jméno dámy mého srdce?“,
„Je to Klára“ odpovím a znovu červenám se.
Pomáhá mi do kočáru,
lehké mávnutí a připojuje úklonu.
Nazítří přichází dopis,
s ním růže nádherné jako podpis.
Sem tam verš, v podstatě vyznání,
že on ani já už nikdy nemůžeme být rozdělení.
Žádá o další schůzku, chce znovu spatřit mou tvář,
slyšet můj hlas a připadat si jako hvězdář.
Hvězdář, který objevil neskutečnou a jedinečnou krásu,
která od této chvíle a navždy bude patřit jen jemu.
Může vůbec být něco krásnějšího? ,
chování gentlemana a mravy nejvychovanějšího.
Jeho láska tak čistá, upřímná a věrná,
pro mě jedinečná, skoro až neuvěřitelná.
Nabízí se otázka „Co dál?“,
v mých myšlenkách je už dávno zodpovězená.
Od prvního jeho pohledu, až po poslední jeho úsměv,
vím, že mu chci zasvětit celý svůj život ve všech směrech....